Covid-19 [ty.entity]

Je hezký sledovat, jak se restaurace po koronaviru vracejí zase do normálu. Třeba teď sedím v jednom vyloženě turistickym podniku na Malý straně a personál mě má úplně stejně u prdele jako před krizí.
Jedním z velkých problémů současnosti je, že někdo získá pocit, že o nějakém problému ví tolik, že má pravdu, ale neuvědomuje si, že ví příliš málo na to, aby pochopil, že se mýlí.
Když někdo zemře, protože se odmítal očkovat, zemřel na desinformace, nebo s desinformacemi?
Když při plachtění prudce sílí vítr, musíš refovat (zmenšit plochu plachet). Když to neuděláš včas, už plachty nesundáš. Loď ztratí ovladatelnost a je zle. Jak ovšem poznat, že je čas refovat? Jachtaři mají osvědčené pravidlo: refuj, když tě to poprvé napadne. Tolik k lockdownu.
Po měsíci a půl jsem byl v práci - chcíply mi kytky - mluvili tam lidi - mluvili tam lidi a mluvili na mě - chlápek z vedlejšího oddělení chodil a tleskal + na oběd byl segedín. Mirka Spáčilová by tomu dala 28% a já od zítra zase pracuju z domova.
Předpovědi jsou obtížné. Obzvláště ty do budoucna.
Připojila jsem se na zoom, zařvala na muže "kurva, já myslela, že je to až od půl", v klidu se nasnídala, následně zjistila, že nejsem muted, a teď jdu olíznout madlo v MHD, nashledanou.
Uklidil jsem si šatní skříň osvědčenou metodou, co jsem na sobě neměl deset měsíců, dám pryč. Zbyly mi tepláky a župan.
Zjistila jsem, že odchod z práce není moc uspokojivý, když to znamená jenom jedno kliknutí v prohlížeči. Tak jsem si řekla, že si zkusím ten správný odchod nasimulovat. Odklikla jsem. Zvedla jsem se. Zjistila jsem, že nemám kam jít, a zase si sedla.
Zkoušel jsem dnes s obvoďačkou debatovat o vakcíně. Chtěl jsem znát všecka pro a proti, jak dlouho trval výzkum, jak se chová v organismu, kdo jsou přední příznivci a odpůrci, jaké jsou poslední studie, ale vůbec na to neměla náladu a tu tetanovku mi tam prostě mrdla.